Čeština je nádherný jazyk! Alespoň já mám ten pocit už od školních let. Skýtá nám tolik možností, jak vyjádřit pocity, prosby, zážitky… Prostě cokoliv vás napadne. Smutné časy však nastanou, když si přečtete třeba takový obyčejný dopis v mailu psaném na mobilu:
„Dobry, krasny, den, vazeny pane! Tak me dneska napadlo ze Vam napisu kratky dopis k jemuz me inspiroval Vas dopis ten posledni ktery ste my napsaly ve Vasem mailu pro me. Co kdyby jsme si s opakovaly uciva se zakladni skoli a podivali bysme se trochu podrobnejc na pravopis kdys uz se tim psanim zabivame co by jste na to rekli?“
Že to až bolí a bije do očí?? Dobře, trochu (možná dost) jsem to přehnala. Ale věřte, že v dnešní době není takový problém na podobný text narazit. A to opravdu píchne u srdce – nejen copywritera! Někteří možná namítnete, že všichni spěcháme, počítač chyby opraví sám, tak proč se trápit s pravidly českého pravopisu. V tom případě zřejmě tento článek nedočtete do konce. Bude mě to mrzet, ale pochopím to.
Vy ostatní, kteří chcete psát bez chyb a kultivovaně, zůstaňte! Tímto článkem totiž začíná seriál zaměřený na nejčastější chyby, nešvary a zlozvyky při psaní textů. A na řadu přijde i slíbené „opáčko“ ze základní školy.
Tragikomická doba „smsek“ – kam zmizela diakritika?
Už vám někdy přišla na mobil zpráva v takovém stavu, že byl problém rozluštit význam slov? Když „překousnu“ absenci diakritiky (což se mi ale ani trochu nelíbí), tak snahu pisatele vmáčknout co nejvíce znaků do jedné smsky (dovolím si používat tuhle zkratku) na úkor obsahu a kvality textu tedy rozhodně ne! Jsou i takoví experti, kteří aby ušetřili, vynechávají pro jistotu i interpunkci a mezery mezi slovy. A to je pak teprve počteníčko.
Pak mi přijde taková krásná zpráva jako: „Ahojmarketodneszatebouprijeducekejmeuzv1jarmila“. Nádhera, co?! Já vím, že je to známá a můžu to respektovat – oficiálně by takovou hrůzu nikomu neposlala. Ale trocha kultury a důstojnosti by přeci jen měla i v soukromé a kamarádské konverzaci zůstat, nemyslíte?
Pak existuje další skupina pisatelů. Ti se snaží! Píší s diakritikou, a to je hned lepší pocit pro čtenáře. Jenže i tady číhá úskalí. T9 – tzv. prediktivní vkládání textů (chytré psaní) dokáže mnohým pěkně zavařit. Občas tam skočí jiné slovíčko, než jsme plánovali. Pokud si toho nevšimneme, příjemce se v tom lepším případě dobře pobaví.
Tip: Kontrolujte před odesláním! Ta chvilka času a pozornosti při pročtení zprávy, než ji odešlete, se vyplatí. Ať se nám psaní zpráv opravdu nezmění v českou tragikomedii.
Posty na Facebooku – pod tohle se podepíšeš?
Co prominu u mobilních zpráv, to rozhodně neprojde na Facebooku. Často si říkám, jestli si lidé uvědomují, že píší vlastně veřejně. Nevadí jim, pod co se podepisují každým vložením příspěvku plného nejen gramatických chyb? Mnozí namítnou: „O nic nejde, je to jen komentář mezi přáteli.“ Ale přátelé, jde přeci o víc! Když už je vám jedno, co si o vás ostatní asi tak pomyslí, berte alespoň ohled na čtenáře a náš krásný jazyk. Prosím!
Tip: Googlete, když nevíte! Nějaká ta chybějící nebo přebývající čárka se dá odpustit. Ale vyjmenovaná slova a shoda přísudku s podmětem napsaná s chybou, bijí do očí i člověka, který pravopis až tak neřeší.
Maily – proč se trochu neodvázat?
To je už jiná kategorie. Tady se pravopisné chyby prostě neodpouštějí! Pro srovnání si představte, jak by asi vypadaly hrubky na pohlednici nebo korespondenčním lístku. Co o člověku vypovídá text plný chyb? Ano, máte pravdu. Kdo dnes píše pohled nebo zprávu na „koresponďáku“. Téměř nikdo. Korespondence se přesunula do mailů. Proto by měly být bez chyb!
To ovšem neznamená psát strojeně nebo konzervativně. Pište uvolněně, lidsky a beze strachu. Nehledejte zbytečné složitosti, ať se do tématu nezamotáte a text nebude dávat smysl. Klidně použijte obyčejný lidový výraz. Ale bez pravopisných chyb, prosím!
Tip: Oslovujte „s malým“! Pokud nepíšete opravdu vysoce postavenému nebo váženému člověku, vypadá lépe zájmeno „vám, vás…“ s malým písmenem. I když nás to kdysi učili jinak, dodáte tak dopisu příjemnější a osobnější ráz.
Prostě pište srdcem (s Pravidly českého pravopisu v ruce)
Nebojte se, tu knihu držet v ruce nemusíte. Jen při psaní jakéhokoliv textu myslete na čtenáře. Pokud překonáme takovou tu českou pohodlnost, zachováme kulturu českého jazyka – minimálně pro další generaci.
I skvělý copywriter občas tápe
Proč to nepřiznat? Čas od času si nejen pravidla českého pravopisu musíme zopakovat všichni. Zapomínáme to, čemu jsme se ve škole divili: „Na co to budeme v životě potřebovat?!“ Tak do toho pojďme společně a nějak se tím pravopisem prokoušeme. Říká se přeci: „Opakování je matka moudrosti“.
Těšte se na mě/mne v příštím článku, vaše Markéta
